WelFur zaručuje
pohodu zvířat


Program WelFur
je speciálně vyvinutý certifikační program pro chovy kožešinových zvířat vycházející z projektu Evropské komise Welfare Quality, který je určen pro všechny chovy mléčného skotu, prasat a drůbeže v Evropské unii.

WelFur je program, který má zaručit a maximalizovat welfare (pohodu) zvířat na farmách na základě vědeckých poznatků. Sestavilo jej 20 vědců ze 7 evropských univerzit a institucí. Na rozdíl od obvyklých systémů kontroly sa nezaměřuje na formální požadavky spojené s chovným prostředím, ale na samotná zvířata a zabezpečení jejich potřeb.

WelFur bude postupně zaváděn mezi chovateli v EU do roku 2020. Zavedení programu WelFur podporují i čeští farmáři, aby se stal kompromisním východiskem v debatě o zlepšování životních podmínek, kontrol a transparentnosti chovů.

WelFur

Spolehlivé posouzení welfare zvířat.

Poskytuje spolehlivý a realizovatelný systém pro welfare / pohodu zvířat, posuzovaný na základě vědecky ověřených měření

Zákaznická transparentnost.

Vytváří transparentní prostředí pro zákazníky, kteří mají přehled o standardech welfare zvířat na evropských farmách

Zlepšení welfare zvířat.

Pro jednotlivé chovatele funguje jako nástroj k upozornění a zlepšení podmínek v jakékoliv oblasti chovů na kožešinových farmách, kde welfare standardy mohou být potencionálně zlepšeny




Počty chovaných norků v Evropě


Na mapě je možné zobrazit, jak velké chovy norků jsou v evropských státech. Pro porovnání - v České republice se chová 20.000 norků, v sousedním Polsku to je 8.500.000 norků a v Dánsku 17.800.000 norků.


Klikací mapa





O programu WelFur


Program WelFur by se měl stát základem legislativity České republiky, která určuje podmínky chovů zvířat v ČR.


Zákon na ochranu zvířat proti týrání by se měl zaměřit na dobré podmínky chovu zvířat, které lidé chovají pro nějaký užitek, a neměl by řešit zákaz chovu kožešinových zvířat. Neetické je zvířata trápit. Jedná se o to, aby zvířata měla pokud možno dobrý život a snadnou smrt.


RNDr. Václav Cílek, CSc., Akademie věd České republiky




  •  WelFur je certifikovaný program (schéma) založený na metodologii projektu Evropské komise Welfare Quality®.

  • Program WelFur vyvinuli odborníci ze 7 evropských univerzit a institucí na základě zkoumání a zpracování 30 letého vědeckého výzkum.

  • Životní pohoda (welfare) zvířat není posuzovaná podle legislativy anebo podle osobních dojmů, ale podle přesně stanovených, vědecky ověřených a měřitelných parametrů, které mají vliv na pohodu zvířat. Toto je hlavní přínos programu: posuzují se primárně zvířata na základě indikátorů, ne jenom jejich prostředí. Žádný program to tak nedělá, pouze Welfare Quality®, který ale zase není zatím skoro nikde zaveden.

  • Tři základní cíle programu WelFur:

  1. Vytvářet transparentní prostředí ke spotřebitelům, tak aby věděli o standartních životních podmínkách na evropských kožešinových farmách.

  2. Poskytovat důvěryhodný systém posouzení životních podmínek na základě vědecky podložených měření.

  3. Fungovat jako nástroj pro chovatele, aby mohli identifikovat a následně zlepšit podmínky na farmě tak, aby to prospělo životní pohodě zvířat.

  • Plná implementace začíná na dobrovolné bázi v Evropě od začátku roku 2017.

  • Kontroly, měření a posuzování je zabezpečováno nezávislou třetí stranou.

  • Protokoly programu jsou do budoucnosti otevřené a budou se pravidelně aktualizovat na základě nových výzkumů a vědeckých zjištění.





Podporují nás



Odborníci z českých univerzit.


Prosazování zákazu chovu kožešinových zvířat je založeno na mylných a nepravdivých argumentech


Novela zákona č. 249/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání se stala velmi sledovanou normou. Pozornost, jaká je jí věnována ze strany veřejnosti a médií, ale neodpovídá odborné diskusi na akademické půdě. Odborná diskuse totiž neproběhla. Předkladatelé zákona se ve své argumentaci dopouštějí z našeho pohledu velmi vážných chyb. Veřejnost je tak mylně informována o skutečném stavu na českých farmách a není konfrontována s podloženými vědeckými výzkumy v oblasti chovu kožešinových zvířat.

Chov kožešinových zvířat patří mezi nejnáročnější chovy zvířat využívaných k produkci potravin a surovin. V této souvislosti je kladen vysoký nárok nejen na znalosti chovatelů v oblasti biologie chovu jednotlivých druhů, ale také na hygienu chovu, zajištění optimální výživy a ustájení. Jedním z hlavních problémů z hlediska ochránců zvířat je ustájení v klecích. Nejedná se o chov divokých zvířat v kleci, jak je mylně veřejnosti prezentováno. Jedná se o chov zvířat, která jsou k chovu v kleci šlechtěna více než 100 let, tj. déle než jiné druhy, a zvířata se na toto ustájení poměrně dobře adaptovala. Zároveň vědecká literatura o domestikaci druhů chovaných na kožešinu jasně konstatuje úspěšnou domestikaci [1] [2] [3]. Podobně bylo úspěšně dosaženo i domestikace lišek v práci Belayeav (1979) [4].


Námitky proti chovu norků a lišek v drátěných klecích svědčí o neznalosti historie ustájení těchto zvířat. Tato zvířata byla nejprve chována ve velkých klecích bez podlahy, později s podlahou z různých materiálů. Přesunu zvířat do kovových klecí předcházel víceletý výzkum. Ten prokázal silný pokles invazivních chorob. Zvýšila se velikost zvířat, jejich plodnost i kvalita srsti. Individuální ustájení je nutné, protože i ve volné přírodě mají zvířata individuální teritoria a kontaktují se pouze v období reprodukce. Proto je nezbytné respektovat zejména sociální chování, které je rozhodující pro welfare. V chovech je maximální snaha vytvářet zvířatům optimální podmínky.

Produktem chovu kožešinových zvířat je kožka. Produkt, který je v mnoha ohledech specifický. Kožka je významná především v oblasti odívání, není tedy životně nezbytná jako produkce potravin. Na druhou stranu je produktem přírodním s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi a je také trvanlivá. Na rozdíl od umělých vláken je šetrná k životnímu prostředí při jejím vzniku i likvidaci.

Zdůvodňování zákazu chovu kožešinových zvířat etickými argumenty prezentovanými v důvodové zprávě k předkládané novele postrádá morální konzistenci. Člověk se samozřejmě bez kožešiny obejde, ale rovněž se dobře obejde i bez masa a jiných výrobků živočišného původu. Když je „důležitý lidský zájem“ nemožné vymezit, samotná argumentace je aplikovatelná na jakýkoliv sektor přímo nebo nepřímo usmrcující zvířata, a proto by takovýto zákaz představoval zásadně negativní precedens pro celou živočišnou výrobu. Problematikou etiky usmrcování zvířat se zabýval britský odborník David Arney ve studii v rámci expertní skupiny zřízené pro přezkoumání opodstatnění zákazu v Estonsku. V roce 2016 na jaře konstatoval: „Žádný z popsaných etických pohledu nám neumožňuje považovat výhradně chov kožešinových zvířat za nesprávný v porovnání se současnými systémy živočišné výroby[5].“ Zvířata přitom nedokáží ocenit, na jaký účel se po usmrcení použijí, a proto to, na čem záleží, jsou podmínky, jaké měla v průběhu života. Ty přitom rozhodně nejsou takové, jaké je popisuje důvodová zpráva. Navíc existuje mnoho dalších mírnějších opatření, jak zabezpečit jejich vysokou úroveň.

Domníváme se, že návrh na zákaz chovu kožešinových zvířat v České republice vychází z neznalosti zásad chovu těchto druhů a ze zjednodušeného pohledu na chov zvířat.

 

  • prof. Ing. Eva Tůmová, CSc., Katedra speciální zootechniky, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • prof. Ing. Miloš Skřivan, DrSc., Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi
  • doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., Katedra zootechnických věd, Jihočeská univerzita v Český Budějovicích – Zemědělská fakulta
  • doc. Ing. Zdeněk Ledvinka, CSc., Katedra speciální zootechniky, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • doc. Ing. Roman Stupka, CSc., Vedoucí katedry speciální zootechniky a proděkan pro rozvoj fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Ing. Antonín Vejčík, CSc., Katedra zootechnických věd, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Zemědělská fakulta
  • MVDr. Jiří Dousek, PhD. – bývalý předseda výboru pro ochranu hospodářských zvířat Ústřední komise pro ochranu zvířat
  • Ing. Libor Sládek, PhD. – Ústav chovu a šlechtění zvířat, Mendelova univerzita v Brně


[1] http://www.fureurope.eu/wp-content/uploads/2015/09/Domestication-and-Natural-Behaviour-of-the-Farmed-American-Mink.pdf 

[2] E. Decuypere (2011), ’Is the mink domesticated?’  

[3] Trapezov (2004), ‘Have Fur-bearers become domesticated?’ p. 1-11, presented at VIII Int. Scientific Congress in Fur Animal Production, Hertogenbosch, The Netherlands, 15-18 Sept. 2004 

[4] D. K. Belayaev (1979), ‘Destabilizing selection as a factor in domestication’

[5] http://www.agri.ee/sites/default/files/content/uuringud/2016/uuring-2016-karusloomakasvatus.pdf, etická kapitola strana 56-59





Napsali o nás


Zde budeme zveřejňovat články týkající se tématu kožešin.




Fotogalerie









E: info@welfur.cz

Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.




O FUR EUROPE:


Organizace FUR EUROPE je nadnárodním sdružením národních asociací v Evropě se sídlem v Bruselu. FUR EUROPE reprezentuje celé odvětví kožešinové výroby v Evropě.